březen 2021
společné
V březnu roku 2021 jsme na Tritonu rozjeli nový velký projekt. Sice ještě nejsou dokončeny všechny stávající, ale něco většího, společného, navíc kopacího, se vždycky hodí. V creativu jsme napřed otestovali a následně v survivalu začali připravovat farmu na Hogliny. Jsou to relativně noví mobové, taková větší netherová prasátka, ze kterých můžeme získat kromě prasečího masa i kůži, které bude na velkou spawnovou knihovnu potřeba více, než jsme schopni v současné době zazásobovat.
První, co bylo pro tento projekt potřeba udělat, bylo najít pěkné místo, ve kterém by v netheru nevadila přítomnost perimetrové díry. Následně bylo třeba odzkoušet a zajistit, aby portály, které budou hogliny teleportovat do normálního světa, bylo možné napojit z co největší plochy do jednoho jediného portálu v normálním světě. Po dlouhém testování a spoustě nespokojených chvilek se testerům podařilo docílit rozměrů 32,5 x 32,5 bloků, což je ještě o jeden blok více, než se původně počítalo.
Za tento měsíc jsme zvládli společnými silami odkopat prakticky celý crimson forest biom, vysoušecími stroji odstranit velikou část lávových jezírek a strop zadělat tak, aby v něm nebyly žádné skuliny, ve kterých by se mohli spawnovat příšery.
Po několika dnech kopání jsme se shodli, že to takhle dál nejde. Zpočátku jsme kopali se zlatými helmami, aby na nás nemohli piglini a s modrou houbičkou a květináčem v ruce, aby na nás nemohli hoglini. Ať už jsme však chtěli, nebo ne, těchto zlořádů se spawnovalo opravdu veliké množství a čím dál, tím více nám ubližovali a ničili drahocenné oblečení. Nad vchodem do perimetru jsme tedy postavili dočasný mobswitch - do malých komůrek jsme zavřeli spousty shulkerů. Díky tomu se už kopalo jedna radost.
Abychom mohli kopat pod úrovní lávy, bylo potřeba vysušit jednoblokovou souvislou řadu po okrajích perimetru. Pro tyto účely jsme využili písek a štěrk. Byť se to zdá jako brnkačka, zabralo nám to asi tři celé večery, kdy se nedělalo nic jiného, než pokládaly tyto padající bloky, které mizely v lávě ostošest.
Když jsme se dostali do úrovně velkých lávových jezer, rozhodli jsme se místo manuálního vysoušení cca milionu bloků lávy, tuto tekutinu vysušit pomocí létajícího slimeblockového stroje. Chvilku trvalo, než jsme ho pořádně otestovali a přestavěli do survivalu správným způsobem. Několikrát se stalo, že nám odletěl ve chvíli, kdy ještě nebyl plně postaven a tak jsme ho museli stavět znovu. Řeknu vám, stavět takový redstonový stroj, když máte lávu až po nosní dírky není zrovna nic lahodného. Následné první spuštění stroje však odhalilo, že za necelou minutu máme celou jednu vrstvu lávy vysušenou. A to za veškeré trápení při stavbě stálo!
Strop této farmy tvoří nejspodnější vrstva bedrocku spolu s nemalým množstvím černého betonu. Černý cement byl všechen získán s pomocí duplikátoru gravitací ovlivněných bloků (u end portálu) a následně předělán smířeným, Jodellkou, Jirkou a Aamou v betonové kostky, které všichni společně vkládali do stropu i za pomoci ostatních hráčů.
Jodelle v průběhu, ve chvílích, kdy neměla kopací náladu, designovala stavbu, která bude stát kolem třídičky a skladu mobfarmy v netheru. Bude se jednat o značně steampunkovou stavbu. Jedná se o Jodellin první pokus o stavění v tomto stylu, takže jsme všichni zvědavi, zda i tento styl ovládne a držíme jí při tom palečky.
Jak je každoroční tradicí, i v tomto roce se pořádal na Tritonu eventík na Den svatého Patrika. Svátek všeho zeleného a irského opět oslavili i náhodně se spawnující leprikonci, kteří občas i jezdili na slepičkách. Kdo měl štěstí, mohl si z těchto mobíků získat celý set oblečení, nějaké to zlato a hlavně klobouček, který lze získat jen jednou do roka. Někteří si leprikonky získali i na památku, do vitrínky.
Co se týče čtecích dnů, respektive večerů, bylo jich v tomto měsíci nemálo. Karlos s Jane zvládli dočíst Strach nad Bobří řekou od Jaroslava Foglara, Aama s Maty rozečetly a zvládly i dočíst povídky od Stephena Kinga a Jodelle začala předčítat Alchymistu od Paula Coelha.
Hned po každoměsíční poradě se hrála stavěcí hra, kterou si všichni řádně užili a některé stavbičky dokonce i došly do samého konce. A nebyla to jediná stavěcí hra, během měsíce se jich hrálo vícero. Jako vždy nám zde vznikla spousta zajímavých staveb, které, až se na ně budeme příště dívat, jistě vykouzlí pořádný úsměv na tváři.
|
soukromé
Jirka hned první den v březnu oslavil první rok od příchodu na Triton. K narozeninám dostal nejeden dárek, oslava proběhla hlavně formou hraní. Jak taky jinak?
Smir si v předchozích verzích získal větší, než malé množství krumpáčů a lopatiček. Všechny však byly ještě donedávna jen diamantové. Trávil proto v tomto měsíci kromě normálního netheru spoustu času i v těžícím netheru, kde získával ancient debris, kterým si postupně vylepšoval zbytek svých nástrojů.
Karlos po dlouhé době lehce pokročil s interiérem skladu. Chce už začít pracovat na dalších skladovacích prostorech pro jednotlivé typy materiálů, ale předtím by rád měl hlavní sklad pokud možno hotový.
|
Jednou během poslouchání četby Aama a Maty vyrazily těžit do Netheru. Za tento jeden večer našly 28 kousků ancient debris, což se nezdá jako moc, ale byly spokojené. Když se potom v noci všichni odebrali do svých postýlek, Aama zůstala a pokračovala v hledání "Bastily" (jak překřtila Bastion Remnants, protože český výraz Bašta se jí vůbec nelíbil). Nakonec měla štěstí a jednu docela velkou (ale umístěnou nad lávovým jezerem) našla. Pro Maty vybudovala bezpečnou cestu, aby mohly ruiny prozkoumávat společně. Několikrát si daly sice nedobrovolnou koupel v lávě, ale našly také plno zajímavých pokladů a získaly pár nových achievementů.
Pak se do svého doupátka odebrala i lištička Maty. Aama ale zůstala a pracovala na modernizaci potrubí pro svou Sugar Cane Farmu. Mezitím také získavala shulker shelly, třídila bedny, poklízela a organizovala své věci.
Jodelle se vydala, na rozdíl od ostatních, do normálního těžícího světa - v netheru se totiž sama ještě značně bojí. Natěžila si zde zásobu smaragdových ložisek, které má v plánu darovat pisálkům, kteří občas veřejné Tritonské knihovně, kterou Jodelle vede, věnují vlastnoručně sepsanou knížku.